Většina přídavných jmen stojí za podstatným jménem.
Před podstatné jméno se dávají tato přídavná jména:- grand
- petit
- bon
- beau
- joli
- jeune
- nouveau
- vieux
- mauvais
- vrai
Většina přídavných jmen stojí za podstatným jménem.
Před podstatné jméno se dávají tato přídavná jména:2. pád se vyjadřuje předložkou de:
3. pád se vyjadřuje předložkou à:
7. pád se nékdy vyjadřuje předložkou par:
V záporu se místo neurčitého členu používá pouze předložka de:
| 11 | onze | [õ:z] |
| 12 | douze | [du:z] |
| 13 | treize | [tre:z] |
| 14 | quatorze | [katorz] |
| 15 | quinze | [ke~:z] |
| 16 | seize | [se:z] |
| 17 | dix-sept | [disset] |
| 18 | dix-huit | [dizüit] |
| 19 | dix-neuf | [diznöf] |
| 20 | vingt | [ve~] |
Neurčité zájmeno on vyjadřuje neurčitý podmět - jako v němčině "man".
Stejný tvar jako v oznamovacím způsobu.
Pouze u sloves typu espérer se ve 2. osobě jedn. č. nepíše koncové s.
Příklady:
| jedn. č. | mn. č. | |
| 1. | je réponds | nous répondons |
| 2. | tu réponds | vous répondez |
| 3. | il répond | ils répondent |
| jedn. č. | množ. č. | |
| muž. r. | quel | quels |
| žen. r. | quelle | quelles |
Příklady:
Příklady:
| jedn. č. | množ. č. | |
| 1. | moi | nous |
| 2. | toi | vous |
| 3. | lui elle |
eux [ö] elles |
Např.:
Mužský rod před souhláskou:
Mužský rod před samohláskou:
Ženský rod:
Množné číslo mužský i ženský rod:
| infinitiv slovesa | přídavné jméno |
| fermer | fermé |
| préparer | préparé |
Tvary v mužském a ženském rodě v jednotném a množném čísle:
Příklad:
| jedn. č. | množ. č. | |
| 1. | mes | nos |
| 2. | tes | vos |
| 3. | ses | leurs |
Např.:
Stejné tvary jsou pro ženský i mužský rod.
Ve významu místním se používá devant:
Ve významu časovém se používá avant:
Postatné jméno nemá člen!
Původně se používal pro vyjádření blízké budoucnosti, ale v hovorové francouzštině se užívá pro jakoukoliv budoucnost.
| jedn. č. | množ. č. | ||
| muž. r. | žen. r. | ||
| 1. | mon | ma | notre |
| 2. | ton | ta | votre |
| 3. | son | sa | leur |
Např.:
Tvoří se z mužského rodu.
Většinou se přidává e k mužskému rodu:
| muž. r. | žen. r. |
| petit | petite |
| français | française |
Pokud mužský rod končí na e, ženský rod je stejný:
| muž. r. | žen. r. |
| triste | triste |
| tchèque | tchèque |
Pokud mužský rod končí na eux, ženský rod má koncovku euse:
| muž. r. | žen. r. |
| fameux | fameuse |
| jedn. č. | mn. č. | |
| 1. | j'espère | nous espérons |
| 2. | tu espères | vous espérez |
| 3. | il espère | ils espèrent |
| jedn. č. | mn. č. | |||
| 1. | j'ai | [že] | nous avons | [nuzavõ] |
| 2. | tu as | [tüa] | vous avez | [vuzave] |
| 3. | il a | [ila] | ils ont | [ilzõ] |
| jedn. č. | mn. č. | |||
| 1. | je vais | [ž've] | nous allons | [nuzalõ] |
| 2. | tu vas | [tüva] | vous allez | [vuzale] |
| 3. | il va | [ilva] | ils vont | [ilvõ] |
| jedn. č. | mn. č. | |||
| 1. | je parle | [parl] | nous parlons | [nuparlõ] |
| 2. | tu parles | vous parlez | [vuparle] | |
| 3. | il parle | ils parlent | [ilparl] | |
| jedn. č. | mn. č. | |||
| 1. | je fais | [fe] | nous faisons | [nufezõ] |
| 2. | tu fais | vous faites | [vufet] | |
| 3. | il fait | ils font | [ilfõ] | |
U jmen zemí ženského rodu (tj. u většiny) se používá předložka en:
U jmen měst se používá předložka à:
U lidí se používá předložka chez:
U předložek nelze rozlišit, zda se jedná o význam kde nebo kam.
| jedn. č. | mn. č. | |||
| 1. | je suis | já jsem | nous sommes | my jsme |
| 2. | tu es | ty jsi | vous êtes [vuzet] | vy jste |
| 3. | il est elle est |
on je ona je |
ils sont [ilsõ] elles sont |
oni jsou ony jsou |